marek majeský
 

Jak se Vám pracovalo na „Bathory“? Byla to Vaše první spolupráce s Jurajem Jakubiskem, nebo jste se spolu setkali už i na jiných filmových projektech?

Účast na natáčení filmu Bathory pro mě byla velmi zajímavá a inspirující nejen jako pro herce. Jako dítě jsem miloval historii. Snil jsem o tom, že se jednou stanu druhým Schliemannem a objevím „svoji Troju“. Dodnes proto velmi rád v rámci své herecké profese účinkuji v dramatických příbězích z časů minulých, jako byly například televizní inscenace „Zpověď“, „Matouš“, „Blouznění srdce a rozumu“, „Germinie“,a takový byl pro mne i film Bathory. S panem režisérem Jakubiskem jsem měl možnost poprvé spolupracovat už ve svých filmových hereckých začátcích. Bylo to ve filmu „Lepší je být zdravý a bohatý než chudý a nemocný“.

Pan Jakubisko je pověstný tím, že při natáčení nezná únavu. Jak jste zvládal jeho tempo?

Souhlasím s tím; pan Jakubisko, když žije tvůrčím procesem při natáčení, je obdivuhodně pracovitý a zapálený pro věc. Myslím si, že tato jeho nevyčerpatelná energie přeskakovala na všechny ostatní, kteří se na filmu podíleli. Čerpal jsem ji i já, takže jsem jeho tempo s radostí zvládal.

Jak je to s filmouvou postavou, kterou jste ztvárnil? Věděl jste o ní něco už před natáčením na základě legend o čachtické paní?

Abych řekl pravdu, postava Alžbětina synovce Gábora Báthoryho, kterou jsem ve filmu ztvárnil, mi před natáčením mnoho neříkala. V paměti jsem měl uložené pouze dojmy ze známé knihy Jozefa Nižňanského o Alžbětě Báthoryové, přečtené v dětství.

Jak se Vám spolupracovalo se zahraničními herci, kteří se na projektu Bathory podíleli - Annou Friel, Hansem Mathesonem, Vincentem Reganem, Frankem Nerem? Setkali jste se v průběhu natáčení i mimo „plac“?

Všichni zahraniční herci, se kterými jsem měl možnost natáčet, byli dokonalými profesionály. Spolupráce byla proto fantastická. Především Hans Matheson byl plný šibalské energie a tvořivých nápadů.

Film se točil v angličtině. Jak se Vám hrálo v tomto jazyce?

Protože jsme měli před natáčením dokonalou jazykovou přípravu, před kamerou jsem nepociťoval žádnou nejistotu z hraní v cizí řeči.

V roli Gábora Báthoryho jste ve filmu zamaskovaný téměř k nepoznání. Jak dlouho vám trvala tato každodenní příprava?

Tahle otázka mě mile pobavila, protože namaskovat mě trvalo maximálně 10 minut. Vlasy i hustý plnovous jsou moje. Pokud je to možné, snažím se každé postavě, kterou interpretuji, ať už v divadle, nebo ve filmu, přiblížit co nejpřirozeněji.

Na Slovensku jste známý hlavně jako dabingový a divadelní herec. Máte také nějakou vytouženou filmovou postavu, kterou byste si chtěl zahrát?

Měl jsem to štěstí, že - navzdory poměrně mladému věku - jsem na divadelních prknech odehrál množství výrazných rolí. Těžko budu tedy ještě o nějaké speciální snít. Co se týče filmu, na Slovensku je momentálně taková situace, že herec je vděčný za každou smysluplnou postavu. Kdybych přece jen měl vášnivě snít, umím si představit, jak bych přenesl svoje divadelní postavy Hamleta a vikomta de Valmont na filmové plátno.

Jak vnímáte režisérovo netradiční pojetí příběhu Alžběty Báthoryové? Studoval jste - vedle scénáře - i historické prameny?

Filmové ztvárnění příběhu Alžběty Báthoryové panem režisérem Jakubiskem mě velmi zaujalo svojí nekonvenčností, tajemností a košatostí děje.

Film se natáčel na řadě zajímavých míst v České a Slovenské republice. Které se Vám líbilo nejvíc? Měl jste vůbec čas při tom všem cestování vnímat i krásu a historii místa, kde jste pracoval?

Těžko vybírat jedno nejzajímavější místo, protože všechny lokace, kde jsem měl možnost natáčet, byly nádherné. V přestávkách jsem vždy využil volný čas k procházce v blízkém okolí.

Které scény Vás nejvíc bavily?

Určitě to byly ty bojové a také jezdecké.

Práce na „Bathory“ byla náročná. Jak jste relaxoval po jejím skončení? Nebo jste se hned pustil do dalšího projektu?

Okamžitě jsem se pustil do zkoušení jedné divadelní inscenace